Právě jste navštívili stránky party lidiček, kteří mají rádi přírodu a zvířata. Cílem našeho sdružení je předávat léty získané zkušenosti a vědomosti mladším generacím, kteří mají stejné zájmy a rádi by našli nové kamarády. Věnujeme se výuce jízdy na koni v anglickém stylu pro děti předškolního i školního věku. Vítáni jsou u nás jak úplní začátečníci, tak i mírně pokročilí. 

Součástí našeho spolku je také chovná stanice ACNAYMA zabývající se chovem, výcvikem a výchovou Irských vlkodavů. Prvním psem této stanice byla nositelka titulu NEJVZDĚLANĚJŠÍ IRSKÝ VLKODAV, Amyanca Very-Merry.

JAK SE ANUŠKA DOSTALA DO KNIHY REKORDŮ

    Jako štěňátko byla Anuška stejná jako jiní psí miminka, kam foukl vítr, tam šlo mimi, každý motýlek a kytička na louce jí zajímala. Čím více rostla, tím více mněla zájem o okolní svět. Začaly jsme chodit na cvičák, ze začátku s toho mněla hroznou srandu a překážky se jí natolik líbily, že po nich lítala sem a tam. Při poslušnosti si také chtěla pořád hrát, ale po čase vše začala brát vážně.

    A tak jsem si řekla, když nám jde poslušnost a překážky začneme dělat stopy a obranu. Co se týká stop tak ty nám šly velmi dobře, hlavně, když na konci stopy (za odměnu) ležel plný talíř míchaného zeleninového salátu politý jogurtovou zálivkou. No každý má rád něco jiného. Anuška se ve stopách tak vychodila, že pak vypracovala stopu 8 hodin starou a přes kilometr dlouhou.

    Obranu, i když to zrovna jednoduché nebylo, si Anuška tak zamilovala, že i v devíti letech si s velkou chutí zakousala.

    Kolem třetího roku jsem u Anušky zjistila, že má talent i na záchranné práce. Vyhledávala osoby v hustých houštinách, ve sněhu nebo i v sutinách. Sutiny byly její nejoblíbenější, i když tam někdy byla tma jako v pytli, vůbec jí to nevadilo a vždy všechny schované lidičky s radostí našla. Hlavně, když pak za odměnu dostala dobrý sýr.

    Anušky talent jsem využila a složila jsem s ní 15 zkoušek a to je ten důvod proč je Anuška zapsaná v knize rekordů v Pelhřimově jako NEJVZDĚLANĚJŠÍ IRSKÝ VLKODAV.